DIVADELNÍ POSTAVY z paličkované krajky autorky Jany Kaplanové 
VERNISÁŽ VÝSTAVY DIVADELNÍ POSTAVY z paličkované krajky autorky Jany Kaplanové v rámci Martinů fest 2018
Výstava v přísálí velkého sálu potrvá od 6. 5. do 3. 6 .2018
JANA KAPLANOVÁ (1944)
Jejím osudem se stalo divadlo a tanec. Své první angažmá měla v baletním souboru Severočeského divadla v Liberci, odkud přešla po zrušení tohoto tělesa spolu s choreografkou do nového souboru v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Lásku k divadlu zdědila po rodičích – otec byl hercem v kladenském divadle, odkud po válce odešel do libereckého divadla, matka byla nejen dobrou krejčovou, ale v Liberci i návrhářkou divadelních kostýmů a vedoucí krejčovny. Od mládí obdivovala krásné návrhy své matky a díky ní poznala i takové umělce jako Jana Zrzavého, Jarmilu Konečnou, Miroslava Hoška, Cyrila Boudu a další.
Lásku k výtvarnému umění vštěpovala i své dceři Dagmar, která posléze vystudovala Střední umělecko-řemeslnou školu Školského ústavu umělecké výroby v Praze.Od ní se naučila techniky paličkování a krosienkování a začala s výtvarnými díly – obrazy z paličkované krajky a krosienkované oděvy.
Zatím co grafik vede linku kresby ostrým perem na papíře, vytváří Jana Kaplanová svá paličkovaná díla kresbou nití,kdy překreslené tvary, realizované z množených nití, jsou vlastně grafikou, vytvořenou jemnými nitěmi. Její jemnost je v konečném obraze umocněná neobyčejně přesvědčivým a umělecky vysoce náročným způsobem. Z námětů je autorce nejvlastnější příroda a divadelní prostředí. Ty představuje s uvolněnou nespoutanou fantazií a usiluje o dekorativní stylizaci, zachovávající vždy jasnou formu obsahu.
Zúčastnila se řady výstav v Liberci, Jablonci n. N., Rychnově u Jbc., Chrastavě, Brně, České Lípě, ale i v holandském Amersfoortu a polském Walbrzychu. V posledních letech slavila úspěchy samostatná výstava, putující po českých divadlech, počet přesahuje číslo 60.
Jana Kaplanová je nositelkou certifikátu Regionální produkt Jizerské hory za paličkované a krosienkované výrobky. V květnu 2014 ji byl udělen titul “Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje“.
Paličkovaná krajka
Podíváme-li se do historie, pak krajka je jedním z nejmladších druhů textilní techniky. Jejím rodným místem je v XVI. století Itálie, odkud se rozšířila po celé Evropě.
U nás jsou nejstarší písemné doklady z roku 1587, kdy císař Rudolf II. vydal povolení, aby se v Hostoni na Šumavě usazovali vedle jiných řemeslníků také výrobci krajky. Ze stejné doby sněmovní nálezy zakazují „hojné používání krajek ke košilím“ a rozlišují, jak smí krajky používat šlechta a jak sedláci. Krajka u nás zdomácněla velmi rychle a více se prosazovala krajka paličkovaná než šitá, která je pracnější a vyžaduje při výrobě ještě větší přesnost.
V r. 1767 byla v Praze založena krajkářská škola, která v průběhu 19. století vytvořila širokou školskou síť po celých Čechách a na Moravě. To přispělo k dobré znalosti krajkářského řemesla, které se dědilo z pokolení na pokolení. V mnoha oblastech pracovaly ženy na výdělek a překupníci putovali s jejich krajkami po všech zemích tehdejší rakousko-uherské říše.
Ke zhotovení paličkované krajky se používá poduška neboli herdule, mající válcovitý tvar, vycpaná senem či pilinami. Krajkářka ji má buď na stojánku nebo v tzv. korýtku. Hlavním „nástrojem„ jsou dřevěné paličky ve tvaru vřetének, zakončených na jedné straně malou hlavičkou, na druhé objemnější kuličkou nebo podlouhlou paličkou. Používají se i paličky s tzv. obálkami či sukýnkami, což jsou vlastně dřevěné krytky. Z historie víme,že se paličky také vyráběly ze stříbra, slonové kosti a ze zimostrázu. Ty měly ve svém majetku panovnice, šlechta a bohaté měšťanky.
Na paličky se navíjejí nitě, nejlépe soukané lněné. Vzory krajek se kreslí na tzv.podvinek, který je připevněný na herduli a krajkářka pomocí paliček s nitěmi a také špendlíků vytváří jemnou krásu. Jsou to ovšem stovky hodin, než se naučí a osvojí techniky paličkování a ovládne bravurně tzv. řetízky, sítka, plátýnka, půdice, dírky, hrachovinky, lístečky, pavoučky atd.
Výsledné práce z paličkované krajky se v prvopočátku využívaly jako součásti oděvů či krojů, později ubrusů, kapesníčků apod. Až na začátku minulého století se objevují obrazy umělecko-výtvarného pojetí a tento trend pokračuje i v současnosti. Tvary, realizované z množených nití jsou vlastně grafikou, vytvořenou jemnými nitěmi.
Akce je součástí Martinů fest 2018